Trojúhelník smutku

Vítězný snímek oceněný Zlatou palmou v Cannes 2022

Švédsko/Francie/VB/ Německo, 2022, 147 min.

Ostrá a vtipná satira. Chytrý a provokativní film o současném světě, snímek, který si nejvíc užijete, když o něm moc nevíte. Jednoznačně nejlepší film letošních Varů tedy jen v náznacích.

V podstatě jde o tři filmy v jednom, relativně dlouhá celková stopáž však uteče jak voda. Snímek nazvaný podle prostoru mezi obočím, jehož vrásky prozrazují v tváři člověka nejednu emoci, začíná stylovým, lehce cynickým pohledem do světa módy. Čím luxusnější značka, tím výraznější trojúhelník smutku. V první kapitole se s důrazem na povrchnost a jalovost jejich problémů seznamujeme s ústředním párem, překrásnou a nedávno bohužel zesnulou Charlbi Dean Kriek a sošným Harrisem Dickinsonem z Kingsmanů. Stupidní (zásadní) hádka o zaplacení účtu v restauraci, která pokračuje v taxíku, v hotelovém výtahu i na samotném pokoji zvládl režisér Ruben Östlund autenticky a bravurně a skvěle demonstruje plytkost problémů, které dvojice řeší. Mladý pár se pak následně, výměnou za pár fotek, vydává na dekadentní plavbu jachtou s několika milionáři. Je zde pár, který zbohatl na „prostředcích k prosazování demokracie,“ obtloustlý Rus, dle svých slov „prodává sračky,“ dáma, která po mrtvici skončila na vozíku a její slovní zásoba se omezuje na volání „in den Wolken!“ O bezpečí pasažérů se pak kromě vycepovaného personálu má starat i marxistický kapitán s tváří Woody Harrelsona, který loď moc neřídí, neb tráví všechen čas ve své kajutě obklopen mořem chlastu. A loď pluje. Společnost i atmosféra na palubě dává vyniknout třídním rozdílům mezi posádkou a pasažéry i absurditě jednání obou stran, což režisér dělá s lehkostí a vtipem, bez otravného moralizování. Gastronomický horor, který následuje po kapitánské večeři, velice realisticky zachycuje přehlídku zuboženosti a jednoduché poselství, že uvnitř jsme všichni stejní. Film na jakékoli servítky v tuto chvíli doslova rezignuje, Östlund na ně prostě kálí. Volbu slova pochopíte při sledování této druhé části filmu. Třetí část je variací na survivalové reality show, ve kterých je neschopná banda privilegovaných vyvržena na pustém ostrově, aby objevovala svou primitivnější stránku a kmenovou příslušnost. Jakákoli další informace se jeví jako zbytečná, neb film je prostě potřeba vidět a cenu v Cannes si opravdu zasloužil. 

Režie: Ruben Östlund