De Gaulle 2: Svoboda

F I L M A D O B A III

MFF v Cannes 2026 – zvláštní uvedení

Francie/Belg./USA, drama/životop./válečný/historický, 2026 157 min.

Snímek navazuje na první část a pokrývá klíčové období let 1940 až 1945 – od bojů za Svobodnou Francii přes vylodění v Normandii (D-Day) až po definitivní osvobození země. I druhá část válečného eposu Antonina Baudryho je natolik kvalitní, že diváka nezklame. V mnoha ohledech je tento film dokonce o něco lepší, poutavější a přesvědčivější než první. Časová osa, i bohatá škála postav je jasnější, a vhled do De Gaullovy osobnosti hlubší, lidštější. Přes všechny pochybnosti a přestálé politické půtky a bitvy zůstává věrný svému poslání: vytvořit svobodnou a hrdou Francii, která zaujímá prominentní místo na geopolitické světové scéně. Hlavními protivníky De Gaulla a jeho spolupracovníků v tomto filmu nejsou ani tak nacisté, kteří zůstávají spíše nevýrazní a v pozadí, ale především vichističtí Francouzi a Američané. Snímek zachycuje realisticky nepříliš známé skutečnosti o přístupu Ameriky k Francii, která je vykreslena jako potenciální vazalský stát vhodný pro realizaci amerických politických cílů v Evropě. A vrtkaví Britové se rádi řídí linií Spojených států. Baudry se opět osvědčil jako skvělý inscenátor bojových akcí a předvádí velkolepou válečnou kinematografií v té nejlepší podobě. K hloubce filmu přispívá i dějová linie o útrapách francouzského odboje. Tvůrci se naštěstí nenechali unést zjednodušenou adorací hlavní postavy, absolutním hrdinstvím a naprostým zlem, která ve větší či menší míře kazí mnoho amerických válečných filmů. Příběh samozřejmě má vlastenecký nádech, ale triumfální hrdina francouzského národa zůstává věrohodný. Odborníci určitě najdou historické nepřesnosti, ale nejedná se o dokument, nýbrž o životopisný film, dramatizaci, s fiktivními prvky, které k tomuto žánru zkrátka patří. Každopádně se podařilo zachytit fascinující osobu Charlese de Gaulla, a složitost druhé světové války, politiky i diplomacie.

Režie: Antonin Baudry