Fabrika

Listopadová filmová přehlídka VÝCHODNÍ PŘÍSLIBY

Rusko/Arménie/Francie, drama/krimi/thriller, 2018, 109 min.

Kdo si v Rusku zahrává s proletariátem, nekončí obvykle dobře. Ruský specialista na oduševnělou akci Jurij Bykov vypustil do světa další z nepřikrášlených popisů tamější morálky. Jeho předchozí snímky Žít, Hlupák nebo Major se do české distribuce bohužel nedostaly, ale uvedení v Cannes a 18 festivalových cen hovoří za vše. Fabrika není film akční, jak je často mylně uváděno. Akce ale nastane, když jde o peníze těch nejobyčejnějších, dělníků jedné továrny. Mzdu už dlouho neviděli, a fabrika čelí bankrotu. Jeden z pracovníků, válečný veterán, vymyslí plán, jak zabránit uzavření továrny a současně přijít k penězům. Bykov ve snímku upozornil na nepřebernou řadu nešvarů, ať už je to nezvládnutá ruská privatizace podniků v 90. letech, klientelismus, vždy revoluční východní duch či válečná traumata. To vše ve strhujícím tempu.

Režie: Jurij Bykov               

Čtěte víc:

Výchozí dramatická situace filmu Fabrika (Zavod, 2018) je přímočará – několik zhrzených dělníků se po oznámení o uzavření továrny rozhodne přijít k penězům jiným způsobem. Plán je dobrý, ale výsledek horší, jak už to obvykle bývá Scénáriska a režisér  Jurij Bykov nechává v průběhu jednoho večera jak protagonisty tak antagonisty klesnout až na samotné dno, přičemž nic není tak, jak se na počátku zdá. Nejzajímavějším prvkem Fabriky je postupné odhalování postav příběhu, které se zpočátku zdají být jen nudnými, prostými figurkami. Plán, který dělníci společně připravili, ale nejen odkrývá minulost každého z nich, ale dostáváme se tím hlouběji ke skutečným motivacím jednotlivých postav. Na počátku převládající materialistické potřeby ustupují do pozadí a hrdinové v sobě objeví dávno utlumené mravní zásady. Díky tomu se dají ve Fabrice taky vysledovat stopy hned několika žánrů, což celý film vyzvedává nad průměr.

Fabrika je nejen obžalobou Ruska a jeho korupčně-politického systému, ale zároveň se zabývá sociálně-kritickou problematikou z hlediska nejnižší pracující třídy. Film ovšem nezůstává jen u této roviny vyprávění, některé pasáže se velmi rychle proměňují z napínavého dramatu do ryze akčního filmu. Akci zvládá režisér i díky působivému industriálním prostředí skvěle a nápaditě. Nejedná se o žádnou choreografickou exhibici plnou efektních výbuchů, ale o napínavé, přesně nasnímané drama s reálnou syrovostí a naturalismem. Ve finále stojí obě znesvářené strany před zásadním rozhodnutím, které můžře mít na každého ze zúčastněných osudový dopad. Nejdůležitější je ale přiznat si pravdu a uvědomit si za co a za koho bojujeme.

Jurij Bykov (1981, Novomičurinsk, Rusko) vystudoval herectví na vysoké filmové škole VGIK v Moskvě (2005), poté hrál v různých moskevských divadlech, v televizi a ve filmu. Je obdařen více talenty: skládá hudbu, píše scénáře, režíruje, zabývá se produkcí. Vedl filmové studio nazvané podle legendární ruské rapové skupiny Mnogotočie. Zkomponoval hudbu pro většinu svých filmů. Jeho filmy jsou pravidelně pezentovány na mezinárodních filmových festivalech, kde získaly řadu cen. Ve svých dílech se opakovaně zajímá o to, jak se člověk zachová v mezní situaci.