14. 11. Neděle s filmovým klubem ZRUŠENO nefunguje projektor

Moje slunce Mad

Česko/Slovensko/Francie, animovaný, 2021, 85 min.

          Vstoupit do manželství je vždy velký krok, pro Helenu však znamená zásadní změnu života. Opouští Prahu a po boku Nazira se stěhuje do Kábulu, kde se stává součást rodiny, kterou nikdy neviděla. Nový svět přináší mnohá potěšení, ale i nástrahy, kterým  jako Evropanka musí čelit. Kulturní střet je přitom jen jedním z témat filmu. Režisérka se vyhýbá stereotypům a zaměřila se na vývoj lidských vztahů a důležitost vzájemnéh respektu a porozumění.      

Nový animovaný snímek Michaely Pavlátové Moje slunce Mad, který vznikl v česko-slovensko-francouzské koprodukci z velké části zhmotňuje knižní předlohu novinářky Petry Procházkové pojmenovanou Frišta a vypráví příběh blonďaté Češky Herry, která se během svého studia zamiluje do afghánského spolužáka Nazira. Brzy poté se s ním vydá do Kábulu, aby se stala součástí jeho islámské rodiny. Pavlátové první celovečerní animovaný film (je autorkou mnoha oceňovaných krátkých filmů a také dvou celovečerních hraných snímků) získal letos cenu na největším festivalu animovaných filmů v Annecy a před několika dny také další na významném festivalu v Mexiku. Autorem scénáře je Ivan Arsenjev. Mnohovrstevnatý příběh možná úplně nenabízí nějaké zásadně nové situace, které by spousta diváků už z islámského světa neznala. Co ale dělá z Moje slunce Mad speciální animovaný film je jeho vystižení lidskosti, živost a schopnost dostat do příběhu pro ni tolik signifikantní ironický humor jakož i laskavý a citlivý vhled do rodinné intimity. Její Helena, nyní Herra, se ocitá ve světě, kde jsou podle ní pravidla jasně daná a žena má svou pozici ve společnosti ukotvenou tisíciletou tradicí. Do Kábulu se Češka na nový život těšila a brzy po příletu se za Nazira vdává. Žijí dohromady s manželovou velmi praktickou maminkou a správně feministickým i laskavým dědečkem, který je moudrou, spravedlivou a respektovanou hlavou rodiny. Žije tu taky Nazirova sestra Frišta se svým manželem Kaizem a jejich několika dětmi. Vidění světa Heřřinýma očima není ani vzhledem k některým nastalým situacím ustrašené, naopak je to vnímání a konstatování hravé a bezprostřední. Do života manželského páru přichází také jedinečný chlapec Mad, který je stejně jako Herra tak trochu cizincem, což mezi nimi vytváří velice silné pouto. Pavlátové se s celým týmem spolupracovníků povedlo vytvořit skrze její příjemně stylizovaný výtvarný rukopis dílo, u kterého divák záhy zapomene, že sleduje “ jen“ animovaný film. Je to dáno precizností dabingu. Hlas Heřře propůjčila Zuzana Stivínová. Namluvila ji jak v češtině, tak i v jazyce darí. Nazira svým sametovým hlasem ztvárnil Hynek Čermák, dědečka Miroslav Krobot. V dalších rolích divák uslyší Ivana Trojana, Janu Plodkovou, Bereniku Kohoutovou, Elišku Balzerovou a další výtečné české herce, kteří se většinou dabingu nevěnují.

Režie: Michaela Pavlátová   

Michaela Pavlátová (1961, Praha). Vybraná filmografie: Řeči, řeči, řeči (1991, kr.), Repete (1995, kr.), Nevěrné hry (2003), Karneval zvířat (2006, kr.), Děti noci (2008), Tramvaj (2012), Moje slunce Mad (2021).