Nenávist

Vítěz MFF Cannes 1995, César a další ocenění.

Francie, drama, 1995, 97 min. Alfa club v 19:00

Nenávist Mathieu Kassovitze (Purpurové řeky, 2000) se do našich kin dostává s obrovskou prodlevou. Přitom se jedná o přelomový snímek francouzské kinematografie. Kassowitz je považován za veliký talent a režírování má v krvi, neboť je synem Petera Kassovitze, židovského imigranta, který odešel z Maďarska v roku 1956, též režiséra (Jakub Lhář, 1999). Paříž 90. léta. Vinz (mladý Vincent Cassel), Hubert (Hubert Koundé) a Saïd (Saïd Taghmaoui) jsou tři kamarádi z Mutujete, zaplivaného předměstí Paříže. Nemají toho zrovna moc na práci, školnímu věku už odrostli, ale se zaměstnáním je to v těchhle končinách všelijaké. A tak se kromě občasných přivýdělků jenom tak poflakují, občas potkají známého, ubalí si na hřišti jointa, zajedou do centra a s lahví vína se usadí někde v parku. Jsou až komicky přesným obrázkem svojí komunity: běloch, černoch a Arab, všichni tři se zhruba stejnou mizivou perspektivou na lepší život, vychovaní prostředím, kde se právo silnějšího obvykle uplatňuje v pěstní variantě. Stejně jako rasy mají rozdělené i úlohy v téhle historce. Vinz je lehce agresivní vejtaha, Saïd šašek, co se hloupě ptá, a Hubert nejchytřejší z nich, který by snad mohl mít šanci vypadnout z toho bludného kruhu někam ven, kdyby jen dokázal nechat Muguets a kámoše za sebou. Nenávist zachycuje s přesnými časovými údaji čtyřiadvacet hodin v jejich životě, které následují krátce po vlně pouličních nepokojů ostře odražených policií. Divák má pocit, že sleduje přímý přenos ze života kluků ulice, a proto nepřekvapí titulek: „Tento film je věnován přátelům a rodinám, kteří zemřeli, když byl natáčen“.

Režie: Mathieu Kassovitz