SMRT V BENÁTKÁCH

50 let Filmového klubu v Sokolově

Itálie/Francie, drama, 1971, 130 min. Cena na MFF Cannes 1971

Viscontiho padesát let starý snímek je nejlepším příkladem toho, co vše musí být precizní, aby vzniklo jedinečné dílo: kvalitní předloha, či námět, scénář, výběr herců, jejich vedení, kamera, výtvarná stylizace a hudba. Vidět krásu a zemřít, tak by se dal jednou větou popsat děj zasazený do Benátek roku 1911. Do noblesního hotelu přijíždí známý hudební skladatel, aby se zotavil, komponoval a našel odpovědi na velké otázky života a tvorby. Najde krásu – ztělesněnou Tadziem (Björn Andrésen), ale současně objeví i dosud skryté stránky sebe sama. Platonická vášeň, která ho k mladíkovi přitahuje, stárnoucímu skladateli na klidu nepřidá. Ale ani přes skutečnost, že mimo uzavřený svět hotelu řádí v Benátkách cholera, se skladatel nedokáže od chlapce odpoutat… Filmová adaptace novely Thomase Manna se odchýlila od předlohy, pokud jde o povolání hlavní postavy. Visconti viděl v postavě skladatele Gustava Mahlera a ve snímku použil úryvky z jeho symfonií. Odměnou za precizní zpracování je řada cen a nominací. Visconti za svou kariéru natočil řadu filmů podle literárních předloh: po Posedlosti (Cain: Pošťák vždycky zvoní dvakrát) a Natálii (Dostojevskij: Bílé noci) následoval výpravný Gepard (Tomasi di Lampedusa), pak Cizinec (Camus), a konečně Smrt v Benátkách. Tuto sérii uzavřel režisér těsně před svou smrtí dramatem Nevinný (D’Annunzio).

Režie: Luchino Visconti